Články a postřehy z praxe

I provoz, který splňuje veřejnoprávní hlukové limity, může být podle občanského práva nepřípustnou imisí. Co k tomu řekly Nejvyšší a Ústavní soud.

Náklady na opravu jsou důležité, ale sleva z kupní ceny se s nimi automaticky nerovná. Nejvyšší soud vysvětlil, co všechno je třeba zohlednit.

Nejvyšší soud připustil, že při trvajícím prodlení může být účinné i pozdější odstoupení. Tento závěr je ale podle mého názoru problematický.

U smlouvy s dvojím účelem ani při prodeji firemního majetku nemusí být status stran zřejmý. Dvě nová rozhodnutí NS ale podle mého názoru otevírají sporné otázky.

Poškozený může zvolit peněžitou náhradu škody. Pokud tak učiní jasně, škůdce nemůže jeho volbu obejít jednostrannou opravou věci.

U závazků splatných „na výzvu” může promlčecí lhůta začít běžet ještě před tím, než dlužníka vyzvete k zaplacení. Co to znamená v praxi a jak se chybě vyhnout.

Předem se práv z vadného plnění vzdát lze, ale neznamená to automatickou prohru kupujícího. Co k tomu řekl Nejvyšší soud u sporu o ojeté vozidlo.

Když je problém už v projektu, nemusí odpovídat jen stavební firma. Nejvyšší soud připustil odpovědnost autorizovaného inženýra vedle zhotovitele.

Musí být v kupní smlouvě na nemovitost vždy přesná kupní cena? Nejvyšší soud nově připustil i smlouvu bez určení ceny — za jasných podmínek.

Pokud objednatel znemožní dokončení díla a nechá ho dodělat třetí osobou, může mít zhotovitel přesto nárok na část ceny. Co k tomu řekl Nejvyšší soud.