Kdy odpovídá i projektant za vady stavby?
Když je problém už v projektu, nemusí odpovídat jen stavební firma. Nejvyšší soud připustil odpovědnost autorizovaného inženýra vedle zhotovitele.
Když se na stavbě něco pokazí, většina lidí automaticky míří na stavební firmu. To dává smysl. Jenže v praxi bývá problém často už v projektu. A právě tehdy vyvstává důležitá otázka: lze chtít náhradu škody i po projektantovi, nebo odpovídá jen zhotovitel?
Nejvyšší soud nedávno řešil případ, ve kterém majitelka domu přišla o významnou dotaci, protože projektová dokumentace i následná realizace rekonstrukce neodpovídaly technickým požadavkům pro obytné podkroví. Spor se vedl o více než 500 tisíc Kč a vedle stavební firmy se týkal i autorizovaného inženýra, který projekt podepsal a orazítkoval.
Pro klienty je to důležité hlavně proto, že soud neřekl jednoduše „projektant neodpovídá” ani „projektant odpovídá vždy”. Naopak zdůraznil, že je potřeba zkoumat, jaké měl skutečné postavení, jak samostatně jednal a zda šlo o samostatného, nebo naopak nesamostatného pomocníka zhotovitele.
O co v daném případě šlo
Majitelka domu chtěla při rekonstrukci půdy získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Tvrdila, že o dotaci přišla kvůli chybám v projektové dokumentaci a kvůli vadně provedené rekonstrukci, která nesplňovala stavební požadavky pro obytné místnosti.
Soud prvního stupně jí přiznal náhradu škody proti stavební firmě i projektantovi společně a nerozdílně. Odvolací soud ale následně žalobu proti projektantovi zamítl s tím, že měl vystupovat jen jako zaměstnanec firmy. Nejvyšší soud pak toto rozhodnutí v části týkající se projektanta zrušil a věc vrátil zpět.
To je důležité: Nejvyšší soud v tomto rozsudku definitivně nerozhodl, že projektant v konkrétní věci odpovídá. Řekl ale, že odvolací soud postupoval špatně, když jeho odpovědnost vyloučil příliš jednoduše a bez řádného posouzení rozhodných okolností.
Co řekl soud
Nejvyšší soud navázal na svou dřívější judikaturu k § 2914 občanského zákoníku. Z ní plyne, že dnešní právní úprava obecně nevylučuje přímý nárok i proti „pomocníkovi”, tedy osobě, která pro někoho jiného vykonává určitou odbornou činnost. Zároveň ale soud připomněl, že u skutečně závislé práce bývá odpovědný výlučně zaměstnavatel. Rozhodující je tedy míra autonomie a podřízenosti konkrétní osoby.
U projektanta soud výslovně uvedl, že v dosavadní judikatuře ještě nebyl řešen právě tento typ situace: autorizovaný inženýr, jehož podpisem a razítkem je opatřena vadná projektová dokumentace, a který zároveň vystupuje jako odpovědná osoba pro projektovou činnost zhotovitele. Právě proto bylo podle Nejvyššího soudu potřeba pečlivě zkoumat, zda šlo o samostatného či nesamostatného pomocníka a zda může odpovídat vedle zhotovitele i jako dodavatel projektové dokumentace.
Pro vás to znamená jedno: nestačí, že firma později řekne „to dělal náš člověk, tak za nic osobně neodpovídá”. Soud musí zkoumat, jakou měl reálně roli, jak samostatně jednal a zda nebyl právě on odborným garantem vadného řešení.
Je fér dodat, že toto rozhodnutí nevnímám bez výhrad. Podle mého názoru není jeho závěr úplně bezproblémový a v odbornější rovině je možné proti němu vznášet poměrně silné námitky. Pro klienty je ale v tuto chvíli podstatné hlavně to, že podobný výklad může v praxi ovlivnit jejich postavení ve sporu. Otázce, proč toto rozhodnutí považuji za problematické, se budu věnovat samostatně v navazujícím článku.
Co to znamená pro klienty v praxi
Toto rozhodnutí je důležité pro každého, kdo staví, rekonstruuje nebo řeší závažné vady stavby. Typicky se týká rodinných domů, developerských projektů, větších rekonstrukcí i sporů mezi objednatelem a stavební firmou.
V praxi to může dopadnout tak, že chyba nebude jen v provedení stavby, ale už v samotném projektu. Pokud je projekt vadný a firma podle něj staví, může být situace složitější než běžná reklamace vad. Najednou neřešíte jen to, že něco nefunguje, ale také to, kdo za problém skutečně nese odpovědnost a proti komu má smysl postupovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazuje, že odpovědnost nemusí automaticky zůstat jen na zhotoviteli.
Typicky to bývá problém, když objednatel jedná jen se stavební firmou, ale samotný projekt ve skutečnosti zpracoval a odborně garantoval konkrétní autorizovaný projektant. Pokud pak vznikne škoda — například nutnost předělávek, nemožnost kolaudace nebo ztráta dotace — je zásadní správně vyhodnotit, kdo všechno může být za škodu odpovědný.
Další praktický dopad je procesní. Nejvyšší soud současně připomněl, že po vrácení věci vyšším soudem nelze bez dalšího otevírat nové skutkové verze a pozdě doplňovat obranu, která měla zaznít dřív. To je pro klienta důležité hlavně v tom, že ve sporu často rozhoduje nejen právo samotné, ale i to, co druhá strana tvrdila včas a co už je pozdě.
Typické chyby
Vše svádět na zhotovitele. Nemusí to být pravda, pokud je zásadní problém už v projektu.
Podcenění významu projektové dokumentace. Klienti často začnou řešit až viditelné vady na stavbě, ale nezkoumají, zda chyba nevznikla už při návrhu.
Chybějící podklady. Bez projektu, komunikace, změnových listů, podpisů, razítek a podmínek dotace je obtížné prokázat, kde chyba vznikla.
Pozdní reakce. U stavebních sporů bývá čas velmi důležitý z hlediska důkazů, reklamací i dalšího postupu.
Co doporučuji udělat
Pokud máte podezření, že je problém už v projektu, neřešte věc jen jako „vadné provedení stavby”. Nechte si zkontrolovat, zda chyba nevychází ze samotné projektové dokumentace a kdo za ni odborně odpovídá.
Dále si dejte dohromady všechny dokumenty: smlouvy, projekt, změnové listy, e-maily, výzvy, protokoly, případně i podklady k dotacím nebo kolaudaci. V podobných věcech často rozhoduje právě návaznost mezi projektem, realizací a vznikem škody.
Zároveň je důležité od začátku správně určit, proti komu má vůbec smysl postupovat. Někdy bude hlavním odpovědným zhotovitel. Jindy může být vedle něj ve hře i projektant nebo jiný odborný garant.
A konečně: nenechte se ukolébat tím, že „to byl jen zaměstnanec firmy”. Právě to byla jedna z hlavních obran v řešeném sporu a Nejvyšší soud řekl, že takový závěr nelze přijmout bez důkladného posouzení autonomie, podřízenosti a konkrétní role projektanta.
Shrnutí
Rozhodnutí Nejvyššího soudu otevírá prostor pro odpovědnost projektanta i vedle stavební firmy, pokud byl skutečně odborným garantem vadného projektu a nešlo jen o čistě podřízeného vykonavatele pokynů. Současně ale neznamená, že projektant bude odpovídat vždy. Rozhodovat budou konkrétní okolnosti případu.
Řešíte vady stavby nebo projektové dokumentace?
Pokud řešíte vadnou projektovou dokumentaci nebo spor o to, kdo za škodu na stavbě skutečně odpovídá, nevyplatí se čekat. Ozvěte se včas a podíváme se na váš případ konkrétně.
